Jo, souhlas, zvýšení kompatibility s reálnými stroji se teď stává celkem podstatnou věcí, protože víc a víc nově příchozích zvědavých lidí si chce ReactOS zkusit takhle.
Nejdřív jsem se teda jako uživatel Linuxu zaradoval, že bych nemusel mít v Linuxu speciální NTFS partici jenom na to, abych na ní mohl sdílet věci s Windows/ReactOS. Pak jsem si taky začal říkat, že se tím zdržujou od ještě důležitějších věcí, ale před pár dny jsem na to četl jinde na fóru vysvětlení od jednoho z vývojářů a zároveň to projektu pomáhá. Ty filesystémy totiž nepíšou přímo vývojáři ReactOSu, oni importují opensource projekty psané jinými lidmi. Je to docela prospěšné, vzroste totiž počet uživatelů toho daného projektu a třeba na ext2fsd stránce jsem zpozoroval nárůst tempa aktualizací. Když vývojář vidí, že to nepíše do šuplíku, ale že tu věc fakt někdo používá, dodává to celkem dobrou motivaci. Tohle je hodně vidět na UniATA driveru, do kterého se dostává spousta oprav tak, že chybu nejdřív nahlásí uživatel ReactOSu a vývojář UniATA pak chodí na místní JIRA issue tracker a s uživateli na opravě těch chyb pracuje.
Pro ReactOS mají tyhle dodatečné filesystémy tu výhodu, že odhalují chyby hluboko v jádře. Větší část času tedy nezabere ani tak ta integrace, jako spíš oprava chyb na straně ReactOSu. Například teď v poslední době
revision 71445 ukazuje, že je chyba v Cc (Cache controller), která se projevuje při použití jednoho z filesystémů. Drtivá většina aplikací funkcionalitu jádra/kernelu nepoužívá, ale mnohé ovladače ji naopak používají často. Takže pokud se podaří zvýšit kompatibilitu s ovladači (která teď zas tak dobrá není), může to projektu jen prospět.
Z mého pohledu je největší problém v malém množství lidí, kteří na projektu pracují. To se dá vyřešit jen tím, že se přidají další. Teď máme vítané posily v podobě GSoC studentů, kteří by se třeba po dokončení svého projektu mohli stát dalšími vývojáři. V tom vidím jediný způsob, jak rozumně zrychlit další rozvoj